Pustinju (samostan) osnovali su u 16. stoljeću poljički svećenici glagoljaši koji su bježeći pred Turcima stigli na Brač. Do Pustinje Blaca može se stići iz više smjerova, ali uvijek i samo pješice. Put kojim su stoljećima gazile mazge i konji i danas je jedina veza sa svijetom. Posjetitelji mogu doći automobilom iz Nerežišća, preko područja Vidove gore do predjela Dragovoda, a onda trebaju pješačiti oko pola sata do Blaca. Do muzeja i samostana u Blacima može se doći i brodom iz Bola do blatačke uvale, odakle se nastavlja put polusatnim pješačenjem. Začetak pustinje bila je kamenjem pregrađena pećina – prvo sklonište poljičkih svećenika. Uz strmu liticu vrijedni su pustinjaci dozidali crkvu i samostan, stambene i gospodarske zgrade, a prostrane šume pretvorili u bogate vinograde i maslinike. Pravo je čudo kako su se stanovnici Blaca borili s divljom prirodom i škrtim otočkim zemljištem i održali u takvim uvjetima puna četiri stoljeća. Blatački glagoljaši su radom i požrtvovnošću stekli veliki posjed - poljoprivredna zemljišta, trgovačke brodove, bogatu knjižnicu, tiskaru … Sačuvani inventar pustinje, današnjeg muzeja, uključuje i vrijednu astronomsku zbirku posljednjeg pustinjaka, don Nikole Milićevića, koji je umro 1963. godine. Blaca su izniman spomenik ljudskoga rada i ljudske izdržljivosti, s izuzetnim povijesnim, gospodarskim, umjetničkim i znanstvenim sadržajima. Pustinja Blaca je pravi prirodni i kulturološki fenomen, čudesna oaza mira i uspomena na davno prošla vremena.
HERMITAGE BLACA MUSEUM. The hermitage (monastery) was founded in the 16th century by the Glagolitic priests who come to Brač fleeding from Poljica before the Turks. Blaca can be reached from many directions, but always exclusively by foot. The path, trodden for centuries by many mules and horses, is still the only connection with civilization. Visitors may travel by car from Nerežišće, over the Vidova gora up to Dragovoda and from there they have to walk for half an hour to Blaca. The museum and monastery in Blaca could also be reached travelling by ship from Bol to the valley of Blaca from where there is another half an hour of walking. The hermitage's origin was in the stone partitioned cave which was the first refuge of the Poljica hermits. From then on, the dilligent and pious hermits built a church and hermitage, residential buildings and farm buildings on the cliff face. They turned vast forests into rich vineyards and olive groves. It is a wonder how the inhabitants of Blaca were able to struggle with wild nature and poor soil and yet managed to survive in such conditions for four centuries. The Glagolitic hermits of Blaca gained large estates, merchant ships, a rich library and a printing shop through their diligence and self-sacrifice. The hermitage's preserved inventory, today a museum, also includes the valuable astronomical heritage of the last Blaca hermit, Father Nikola Milićević, who died in 1963. Blaca are really an exceptional monument of human work, with great historical, economic, artistic and scientific content. Hermitage Blaca is an outstanding natural and cultural phenomenon, a wonderful oasis of peace and memories of days gone by.
MONASTÈRE DE BLACA. Le monastère de Blaca a été fondé au 16e siècle par des moines de Poljica, officiant en vieux slave (glagolithique), qui se sont installés sur Brač, fuyant l'avancée ottomane. On peut atteindre le monastère de Blaca par plusieurs chemins exclusivement pédestres. La route parcourue pendant des siècles par les mules et les chevaux demeure encore aujourd'hui le seul lien au monde. Les visiteurs peuvent atteindre Nerežišća en automobile, en passant sur le territoire de „Vidove gore“ jusqu'à l'entrée de Dragovoda, puis devront marcher environ une demie heure jusqu'à Blaca. On peut également rejoindre le musée et le monastère de Blaca en arrivant par bateau depuis Bol jusqu'à la baie de Blaca, d'où débute un trajet pédestre d'une demie heure. Au commencement ce lieu désertique n'offrait aux moines de Poljica, qu'une grotte cloisonnée avec des pierres, en guise d'abris. Les retirés et valeureux moines, ont construit le long de la paroi abrupte, une église et un monastère, des bâtiments d'habitation et d'autres commerciaux, et ont transformé les vastes forêts en riches vignobles et champs d'oliviers. La lutte, pendant quatre siècles, des habitants de Blaca pour préserver ces acquis contre une nature sauvage et un sol insulaire peu fertile, tient du miracle. Les moines de Blaca sont parvenu par leur travail et leur dévouement à posséder des terres cultivables, des bateaux de commerce, une riche bibliothèque, une imprimerie... L'inventaire préservé de ce lieux retiré, c'est à dire le musée actuel, intègre également une riche collection astronomique appartenant au dernier moine, don Nikola Miličević, décédé en 1963. Blaca demeure un véritable monument consacrant le travail humain et la résistance humaine, riche d'un exceptionnel contenu historique, commercial, artistique et scientifique. Le monastère de Blaca et son site représentent un phénomène naturel et culturel, une miraculeuse oasis de paix et un souvenir des temps lointains.
IL MONASTERO DI BLACA. Il monastero (hermitage) fu fondato nel XVI secolo da preti glagolitici giunti a Brač da Poljica per sfuggire ai Turchi. Blaca può essere raggiunta da molte direzioni, ma esclusivamente a piedi. Il sentiero, battuto per secoli da muli e cavalli, è ancor oggi l’unico collegamento con la civiltà. I visitatori possono arrivare in auto da Nerežišće, quindi al monte Vidovo fino a Dragovoda e, da lì, raggiungere Blaca in mezz'ora di cammino. Il museo e il monastero di Blaca possono essere raggiunti anche via mare, da Bol alla valle di Blaca, da cui si cammina ancora per mezz’ora. Il monastero fu originariamente eretto sulla scogliera che costituì il primo rifugio degli eremiti di Poljica. In seguito, gli obbedienti e pii eremiti costruirono una chiesa, un monastero, alcuni alloggi e fattorie sulla parete della scogliera. Trasformarono vasti boschi in ricchi vigneti e uliveti. E’ stupefacente come gli abitanti di Blaca siano stati in grado di combattere le asperità della natura e le difficoltà legate alla mancanza di terreno, riuscendo tuttavia a sopravvivere in quelle condizioni per secoli. Gli eremiti glagolitici di Blaca, grazie alla loro dedizione e spirito di sacrificio, acquisirono vasti poderi e navi mercantili, crearono una ricca biblioteca e una tipografia. L’inventario del monastero, conservato e trasformato oggi in un museo, include anche la preziosa collezione di strumenti astronomici dell’ultimo eremita di Blaca, padre Nikola Miličević, morto nel 1963. Blaca è davvero un’eccezionale testimonianza di ingegno umano, e possiede un grande valore storico, economico, artistico e scientifico. Il monastero di Blaca è uno straordinario fenomeno naturale e culturale, una magnifica oasi di pace e di ricordi dei tempi andati.
KLOSTER BLACA. Das Kloster haben im 16. Jahrhundert die glagolischen Priester gegründet, welche vor den Türken fliehend nach Brač kamen. Zum Kloster Blaca kann man aus mehreren Richtungen kommen, aber immer nur zu Fuß. Der Weg über welchen Jahrhundert lang Maulesel und Pferde gestampft sind, ist auch heute die einzige Verbindung zur Welt. Besucher können mit dem Auto aus Nerežišće, über das Gebiet von Vidova gora bis zum Vorort Dragovoda kommen und dann müssen sie ca. eine halbe Stunde bis Blaca spazieren. Bis zum Museum und dem Kloster in Blaca kann man auch mit dem Schiff von Bol bis zur Bucht von Blaca kommen, von wo aus der Weg durch eine halbstündige Wanderung fortgesetzt wird. Zu Beginn des Klosters war es nur eine Höhle, die mit Steinen verbaut wurde – der erste Zufluchtsort der Priester. Entlang der steilen Felswand haben die fleißigen Klausner eine Kirche und ein Kloster und ein Wohn- und Wirtschaftsgebäude dazugemauert und die weiten Wälder in reiche Weingärten und Olivenfelder umgewandelt. Es ist ein wahres Wunder wie die Einwohner von Blaca mit der wilden Natur und der kargen Inselerde gekämpft haben und diese unter solchen Bedingungen volle vier Jahrhunderte erhalten haben. Die glagolischen Priester von Blaca haben durch Arbeit und Aufopferung einen großen Besitz errungen – landwirtschaftliche Grundstücke, Handelsschiffe, eine reiche Bibliothek, eine Druckerei ... Das erhaltene Inventar des Klosters, des heutigen Museums, schließt auch eine wertvolle astronomische Sammlung des letzten Klausners, Don Nikola Milićević ein, welcher im Jahr 1963 gestorben ist. Blaca ist wirklich ein besonderes Denkmal menschlicher Arbeit und menschlichen Durchhaltevermögens, mit besonderen geschichtlichen, wirtschaftlichen, künstlerischen und wissenschaftlichen Inhalten. Das Kloster Blaca ist ein wahres natürliches und kulturelles Phänomen, eine fantastische Oase der Ruhe und Erinnerung an längst vergangene Zeiten.
PUSTINJA BLACA. Tento klášter byl založen v 16.stol. kněžími hlaholity z Poljice, kteří se na útěku před Turky dostali na Brač. Do Pustinje Blaca se lze dostat z více stran, ale vždy jen pěšky. Cesta, po které po staletí chodili osli a koně je i dnes jediným spojením se světem. Návštěvníci mohou přijet autem z Nerežišće, přes oblast Vidovy hory až do osady Dragovod a poté musí jít pěšky asi půl hodiny do Blace. Do muzea a kláštera v Blace se může připlout i lodí z Bolu do blacké zátoky, odkud cesta pokračuje půlhodinovou pěší túrou. Počátky kláštera jsou v kamením ohrazené jeskyni – prvním úkrytu poljických kněží. Na příkré skále poustevníci postavili kostel a klášter, obytné a zemědělské budovy a prostranné lesy přetvořili v bohaté vinohrady a olivové háje. Je skutečně zázrak, jak se obyvatelé Blace potýkali s divokou přírodou a skoupou ostrovní zemí a v těchto podmínkách se udrželi přes čtyři století. Blatští hlaholité získali svou prací a obětavostí velký majetek – zemědělské pozemky, obchodní lodě, bohatou knihovnu, tiskárnu… Zachovalý inventář kláštera, dnešního muzea zahrnuje i cennou astronomickou sbírku posledního poustevníka dona Nikoly Miličeviće, který zemřel v r.1963. Blaca jsou skutečně výjimečným památníkem lidské práce a lidské vytrvalosti s mimořádnými historickými, hospodářskými, uměleckými a vědeckými hodnotami. Pustinja Blaca je pravým přírodním a kulturologickým fenoménem, zázračná oáza klidu a památka na dávno prošlé časy.